Diesel, benzín, nebo elektro — jak to spočítat

Než začnete zvažovat jakýkoli pohon, potřebujete svá vlastní čísla. Najdete je v servisní knížce a v posledním protokolu z technické kontroly — stav tachometru vydělený počtem let od první registrace dává váš skutečný roční nájezd, a ten je u většiny lidí nižší, než odhadují.

Diesel spotřebuje méně, při pořízení stojí víc a jeho údržba je dražší — filtr pevných částic, recirkulace výfukových plynů a vstřikovací systém jsou položky, které benzinový vůz nemá. Vícenáklady si vydělá jen najetými kilometry. Jako orientační pravidlo platí už léta hranice kolem dvaceti tisíc kilometrů ročně; pod ní se vyplatí málokdy.

Druhým bodem je jízdní profil. Diesel, který jezdí převážně krátké trasy, nikdy pořádně nevyčistí filtr pevných částic — regenerace potřebuje provozní teplotu po delší dobu. Městský diesel proto není jen nehospodárný, ale i náchylný k poruchám.

Rozhodující otázkou není dojezd, ale možnost nabíjení. Kdo může nabíjet doma, platí tarif pro domácnosti a jezdí velmi levně. Kdo je odkázán výhradně na veřejné rychlonabíječky, platí násobek — a výpočet vypadá úplně jinak.

Při koupi ojetého vozu přistupuje druhý faktor: stav baterie. Je to nejdůležitější jednotlivý faktor hodnoty a dá se vyčíst. Vůz bez dokladu o stavu baterie kupujete naslepo, a to u nejdražší součásti celého auta.

Většina srovnání porovnává spotřebu se spotřebou a tím končí. Položky, které skutečně dělají rozdíl, jsou ve výpočtu až níž.

Plný hybrid bez zásuvky je v městském provozu úsporný a nepotřebuje nabíjecí infrastrukturu — pro krátké trasy často nejrozumnější volba. Plug-in hybrid se naopak vyplatí jen tehdy, když se skutečně pravidelně nabíjí; nenabitý jen vozí těžkou baterii a spotřebuje víc než srovnatelný benzinový vůz.