Ojetý elektromobil: baterie je polovina ceny

Elektrický pohon má zlomek pohyblivých dílů spalovacího motoru. Není tu spojka, rozvodový řemen, výfuk, filtr pevných částic a prakticky žádná výměna oleje. Dokonce i brzdy vydrží déle, protože velká část zpomalení probíhá přes motor — což ovšem vede k tomu, že brzdové kotouče spíš zrezavějí, než aby se opotřebovaly.

Zbývá baterie. Je to nejdražší součást vozidla a její stav určuje dojezd, chování při nabíjení i zůstatkovou hodnotu současně.

Zbývající kapacitu lze vyčíst — podle výrobce přes menu vozidla, přes aplikaci nebo ve smluvním servisu. Nechte si ukázat protokol, ne ukazatel dojezdu na displeji: ten zobrazuje odhad z posledního jízdního profilu a o stavu baterie nevypovídá nic.

Zeptejte se také na záruku na baterii. U většiny výrobců trvá déle než záruka na vozidlo a zaručuje minimální kapacitu po určitou dobu nebo počet kilometrů. Rozhodující jsou konkrétní podmínky výrobce — obecné údaje tu nepomohou.

Dvě vozidla se stejně velkou baterií mohou být na dlouhé trase zcela různě použitelná. Rozhoduje, jakým výkonem nabíjejí a jak dlouho tento výkon udrží. Vozidlo, které nabíjí padesáti kilowatty, stojí u stanice dvakrát déle než vozidlo se sto padesáti — při stejném dojezdu.

V zimě dojezd klesá, protože se musí topit a studená baterie dává méně. Tepelné čerpadlo to výrazně zmírňuje a u ojetých vozů je to výbava, na kterou se vyplatí zeptat — u mnoha modelů byla za příplatek.

Druhý bod je banální a přesto se přehlíží: ujasněte si před koupí, kde budete nabíjet. Elektromobil bez pevné možnosti nabíjení doma nebo v práci je v běžném provozu výrazně nepohodlnější a veřejné nabíjení stojí násobek ceny domácího proudu.