Jak správně zkontrolovat klimatizaci ojetého vozu

Klimatizace pracuje s chladivem, které obíhá v okruhu. Kompresor ho stlačí, v kondenzátoru před chladičem předá své teplo venkovnímu vzduchu a zkapalní, expanzní prvek ho uvolní a ve výparníku za palubní deskou se znovu vypaří a přitom odebírá teplo vzduchu v interiéru. Sušič pohlcuje vlhkost, která by jinak v systému zamrzala nebo tvořila kyseliny.

Rozhodující bod pro ojetý vůz: V chladivu je rozpuštěn olej kompresoru a obíhá spolu s ním. Je-li klimatizace prázdná, protože netěsní, nebo se roky nezapíná, kompresor nedostává mazání a jeho hřídelové těsnění vysychá. Klimatizace, která je „jen“ prázdná, proto bývá málokdy jen prázdná.

Že klimatizace během let trochu chladiva ztrácí, je normální — hadice nejsou zcela difuzně těsné. Doplnění po mnoha letech proto není důvod k podezření. Dvakrát doplněno za dva roky už je.

V provozu jsou dvě chladiva: starší R134a a novější R1234yf, které přišlo s přechodem na látky s nižším potenciálem globálního oteplování a objevilo se v novějších typových schváleních. Nejsou zaměnitelná, vyžadují různá servisní zařízení a různé přípojky — a stojí velmi rozdílně.

Které je ve vozidle, není třeba hádat. V motorovém prostoru je nalepen štítek s označením chladiva a množstvím náplně. To je údaj, který si vyfotografujete před prohlídkou, chcete-li odhadnout, kolik bude stát naplnění — ne rok výroby, protože přechod neproběhl u všech výrobců současně.

Prakticky to znamená: U dvou jinak stejných vozidel může stejná oprava vyjít citelně rozdílně, jen kvůli chladivu. To patří do výpočtu dřív, než začnete vyjednávat.

Ruka před výduchem se jako zkouška nehodí, protože pocit závisí na venkovní teplotě, vlhkosti vzduchu a teplotě vlastní ruky. Jednoduchý teploměr ve středním výduchu se hodí. Postup je vždy stejný a trvá deset minut.

U starších klimatizací sedí vpředu na kompresoru magnetická spojka. Při zapnutí se ozve cvaknutí a volnoběžné otáčky krátce klesnou. Tento zvuk je užitečným znamením: Říká, že řídicí jednotka klimatizaci vůbec uvolňuje — což nedělá, je-li tlak v systému příliš nízký.

Novější vozidla často používají externě regulované kompresory bez spojky: Běží neustále a regulují svůj výkon ventilem. Tam cvaknutí chybí a jeho absence není nález. Kdo to neví, hledá na špatném místě.

V obou případech záleží na zvucích, které tam nepatří: drhnutí nebo dunění, které přijde se zapnutím, nebo pískání řemenu při připojení kompresoru — to druhé může být řemen, ale také těžko chodící kompresor.

Na výparníku kondenzuje vlhkost ze vzduchu. Voda odtéká odtokovou hadicí pod vozidlo. Kaluž čisté vody po jízdě se zapnutou klimatizací je proto dobré znamení: Odtok je volný.

Chybí-li kaluž a v interiéru je cítit zatuchlina, je odtok pravděpodobně ucpaný — listím, nečistotami nebo zalomenou hadicí. Voda si pak hledá jinou cestu a ta u mnoha vozidel vede do prostoru pro nohy, často na straně spolujezdce a často přesně tam, kde sedí řídicí jednotky. Vlhké koberečky za suchého počasí proto nejsou kosmetická vada.

Ke kontrole stačí pohled pod vozidlo po zkušební jízdě a sáhnutí pod koberečky, ještě než vystoupíte.

Zatuchlý zápach při zapnutí pochází většinou z výparníku: Je trvale vlhký a na jeho lamelách se usazují mikroorganismy. Dezinfekce pomůže, ale opakuje se, dokud výparník po vypnutí neoschne. Kdo klimatizaci vypíná posledních pár minut před cílem a nechá běžet jen ventilátor, to omezí.

Druhý důvod slabého výkonu je banální a přesto se přehlíží: kabinový filtr. Je-li zanesený, proudí málo vzduchu a vzduch, který dorazí, nepůsobí studeně, i když okruh pracuje bezvadně. Filtr patří k nejlevnějším dílům na vozidle a u mnoha modelů je přístupný za pár minut — než o klimatizaci cokoli usoudíte, vyplatí se na něj podívat.

Součásti klimatizace se liší méně cenou než prací, kterou si jejich výměna žádá. Kondenzátor a sušič sedí vpředu a jsou přístupné. Kompresor je drahý, ale dosažitelný. Výparník sedí v klimatizační jednotce za palubní deskou a u většiny vozidel musí kvůli tomu palubní deska ven.

U netěsné klimatizace proto otázka nezní „kolik stojí ten díl“, ale „kde je netěsnost“. Hledání netěsností pomocí kontrastní látky na to odpoví a je to rozumný první výdaj — ne třetí naplnění.

Mechanicky zničený kompresor s sebou přináší další pravidlo: Jeho otěr se rozptýlí po celém okruhu. Řádná oprava proto navíc vymění sušič a expanzní prvek a propláchne potrubí. Faktura, na které je jen kompresor, je důvod, proč ani druhý kompresor dlouho nevydrží.

V elektromobilu okruh chladiva málokdy slouží jen pohodlí. Často chladí i baterii a tam, kde je tepelné čerpadlo, pracuje stejný okruh v zimě opačně a vytápí interiér s menší spotřebou proudu, než by potřebovalo čistě odporové topení.

Vadná klimatizace pak stojí nejen pohodlí, ale v zimě dojezd a při rychlém nabíjení možná i nabíjecí výkon, protože baterie nedokáže držet svou teplotu. Kontrola je stejná jako výše; následky nálezu jsou větší.

Stačí tři otázky a na všechny tři lze odpovědět doklady: Kdy byla klimatizace naposledy plněna, hledalo se při tom, kde je netěsnost, a jaké chladivo je uvedeno na štítku. Prodávající, který ukáže fakturu, má tři odpovědi na jednom listu.

Zůstává-li klimatizace studená a odpovědi jsou věrohodné, je téma vyřízeno. Zůstává-li vlažná, je to položka s rozpětím — od doplnění po vyjmutou palubní desku — a toto rozpětí je třeba vyjasnit před příslibem, ne po něm.