Koupě auta, na kterém ještě vázne úvěr nebo leasing

V technickém průkazu nebo v osvědčení o registraci je uvedeno, kdo je provozovatelem vozu, tedy kdo ho používá, pojišťuje a platí za něj daně. Komu patří, tam uvedeno být nemusí. U financovaného vozu může mít banka zajišťovací práva, leasovaný vůz patří leasingové společnosti. V obou případech s ním provozovatel nemůže sám nakládat.

Kdo kupuje od někoho, kdo s vozem nakládat nesmí, riskuje, že si ho banka nebo leasingová společnost později vyžádá zpět. Zda a nakolik je kupující v dobré víře chráněn, upravuje každá země jinak, a spoléhat na to ve sporu je ta nejdražší ze všech variant.

Leasovaný vůz patří leasingové společnosti, dokud smlouva řádně neskončí nebo není předčasně vyplacena. Nájemce ho nemůže prodat; může se s leasingovou společností jen dohodnout na předčasném vyplacení, po kterém se vůz převede na něj nebo přímo na kupujícího.

Ve Švýcarsku si leasingové společnosti často nechávají zapsat do technického průkazu (Fahrzeugausweis) poznámku, která bez jejich souhlasu blokuje změnu provozovatele — známou jako kód 178. Pokud v průkazu je, nelze vůz na vás přepsat, dokud ji leasingová společnost nenechá vymazat. Zeptejte se na ni dřív, než cokoli zaplatíte.

Při financování auta v Německu si banka obvykle ponechá Zulassungsbescheinigung Teil II (osvědčení o registraci, část II) jako zajištění, dokud není úvěr splacen; v Rakousku je to často Typenschein (typový list). Prodávající, který tento doklad nemůže předložit, prodává buď financovaný vůz, nebo vůz, u kterého je v nepořádku něco jiného.

Ve Švýcarsku žádný takový doklad, který by uváděl vlastníka, neexistuje. Výhrada vlastnického práva však může být zapsána v rejstříku, který vede Betreibungsamt (švýcarský úřad pro vymáhání dluhů), a to v místě bydliště toho, kdo vůz s výhradou nabyl — tedy dnešního prodávajícího. Úvěrové smlouvy navíc mohou prodej bez souhlasu věřitele vyloučit. Zeptejte se prodávajícího přímo, zda je vůz financovaný, a nechte si odpověď zapsat do smlouvy.

Nejčastější chyba je ta nejsnazší: převést celou kupní cenu prodávajícímu, který slibuje, že z ní úvěr splatí. Pokud platba bance nedorazí, zaplatili jste a doklady stejně nedostanete.

Bezpečná cesta vede přes věřitele, ne přes prodávajícího:

Před platbou: vyčíslení doplatku v originále nebo jako dokument přímo od věřitele, ne jako vyfocený výtisk, a porovnání VIN na něm s VIN na voze. V případě pochybností zavolejte do banky — na číslo z jejího webu, ne na číslo z dopisu.

Po platbě: písemné uvolnění, vrácený doklad nebo výmaz poznámky a smlouvu, která stanoví, že se vůz předává bez práv třetích osob. Všechno uschovejte pohromadě; je to důkaz, že jste vůz nabyli od správné strany.

Když obchodník vykupuje financovaný vůz, zpravidla sám doplatí zbývající dluh, než ho prodá dál. Kdo kupuje u obchodníka, dostane proto vůz obvykle bez cizích práv.

„Obvykle“ znamená: nechte si při předání ukázat doklady, které to dokládají, a uveďte ve smlouvě, že vůz není zatížen právy třetích osob. Seriózní obchodník s tím nemá problém, protože stejnou kontrolu sám provedl při výkupu.

Z opačné strany platí totéž, jen s obrácenými rolemi. Řekněte zájemcům včas, že je vůz financovaný, a vyžádejte si vyčíslení doplatku ještě před prvními prohlídkami. Kupující, který vidí, že máte bezpečnou cestu připravenou, vyjednává jinak než ten, kdo se o bance dozví až při předání.

Sami nabídněte, že kupující zaplatí částku doplatku přímo bance. Jemu to vezme riziko, že by vám musel svěřit celou částku, a vám debatu o tom. U leasovaného vozu si nejdřív s leasingovou společností vyjasněte, zda prodej vůbec připouští.

Při koupi v zahraničí platí pravidla země, kde je vůz registrován — a který doklad tam prokazuje vlastnictví nebo zajištění, se liší stát od státu. Zeptejte se prodávajícího, jaký dokument drží banka, a nechte si vysvětlit, jak tam probíhá uvolnění, dřív než pošlete peníze.

Jak zaplatit přes hranice a nepřijít o peníze a jaké podklady vyžaduje dovoz, najdete v samostatných článcích. U financovaného vozu tam všechno platí dvojnásob.

Financovaný vůz není varovným signálem, prodávající, který to zamlčí nebo chce pořadí obrátit, ano. Většina případů, které se pokazí, se řídí stejnými vzorci a ty se obvykle projeví dřív, než potečou peníze.

Některé vzorce se u prodejů, které nejsou čisté, opakují stále znovu: